Odhalení minulého října, kdy ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ohlásil zásadní změny v pravidlech pro nájemní bydlení, vyvolalo ohromné očekávání. Nekonečné řetězení krátkodobých smluv mělo skončit, neplatiče mělo být možné vystěhovat snadněji a vztahy mezi nájemníky a majiteli bytů měly být vyrovnané. Plány na změnu občanského zákoníku a občanského soudního řádu, které mělo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a resort spravedlnosti představit na jaře letošního roku, byly ambiciózní. Cílem bylo, aby finální podoba projednávaných změn prošla sněmovnou do konce funkčního období vlády, tedy do konce roku 2025.

S blížícím se jarem je nejvyšší čas se podívat na aktuální stav jednání ohledně změn v nájemních smlouvách. Kdo sedí za jednacím stolem a jak daleko jednání pokročila?

Účastníků je víc než dost: Ministerstvo pro místní rozvoj dělá studie a analýzy bytového trhu, připravuje legislativu k dostupnému bydlení a jedná o změnách v občanském zákoníku. Ty ale musí připravit ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti. Do celé akce v průběhu změn vstupují i svazy, asociace, sdružení, iniciativy. Každá z nich prosazuje vlastní zájmy.

Jak uvedl Petr Waleczko za MMR, ministerstvo se především snaží "moderovat debatu mezi zainteresovanými stranami". Ministr Bartoš se už sešel se zástupci Asociace nájemního bydlení, Občanského sdružení majitelů domů ČR, Sdružení nájemníků ČR, Asociace realitních kanceláří ČR nebo iniciativy Za bydlení. Kulatých stolů MMR k přípravě reformy nájemních vztahů se v roce 2023 účastnily i zástupkyně Iniciativy nájemníků a nájemnic, která jinak o sobě dává vědět různými happeningy.

Asociace nájemního bydlení měla první jednání na resortu spravedlnosti, a jak avizovala na sociální síti X, nebylo rozhodně posledním.

Zkráceně tu máme dva resorty, které vedou ministři z různých stran (a velmi rozdílného politického spektra), a značný počet zástupců majitelů a nájemníků, kteří navzájem vždy nespolupracují (ani když zastupují jednu stranu sporu) a kteří mají často odlišnou agendu. Najít kompromis, který by splnil zadání tak, aby všichni byli spokojení (nebo aspoň minimalizovali nespokojenost), je – jak se říká – běh na dlouhou trať.

Připomeňme ještě jednou, co se řeší – v nájmu podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2021 bydlí zhruba pětina obyvatel. Nejvyšší podíl nájemního bydlení je v Praze, a to 31 procent. Pětina nájemních bytů se nachází v domech ve vlastnictví obce či státu.

Podle analýzy MMR má každý pátý nájemce smlouvy kratší než jeden rok a každý čtvrtý smlouvu nejvýše na dva roky. V relativní nejistotě ohledně bydlení žije až milion lidí.

prodavamajitel.cz